|
|
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
|
|
|
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
|
|
|
Vývoj rozpočtového hospodaření krajů v ČR
TREGLEROVÁ, Michaela
Cílem práce bylo analyzovat a zhodnotit rozpočtové hospodaření krajů v letech 2001 - 2014 s důrazem na problematiku udržitelnosti rozpočtového hospodaření krajů. V první části práce se autor zabýval reformou územní samosprávy a vznikem krajů, organizační strukturou krajů, podstatou fiskálního federalismu a postavením kraje v rámci rozpočtové soustavy, teoreticky vymezil příjmy a výdaje krajů a nakonec se také zabýval připravovaným zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který je velmi diskutovaným a aktuálním tématem. Druhá část páce se skládala z několika dílčích analýz, jako analýza příjmů a výdajů, salda rozpočtů krajů a analýza zadluženosti v krajích, také se zaměřil na podmínky zákona o rozpočtové odpovědnosti (finanční ústava). Z analýz vyplývá, že mezi kraji vládnou malé rozdíly v hospodaření, největší však vykazuje Hlavní město Praha, která tvoří jak krajské zřízení, tak je také hlavním městem. Rozdíly mezi kraji mohou způsobovat jak ekonomické, geografické, ale i politické důvody. Společným rysem ve vývoji krajů je rostoucí trend jak příjmů, tak výdajů, které se zvyšují i reálně, ačkoliv se vlastní příjmy krajů postupně zvyšovaly, stále největším zdrojem příjmů krajů jsou transfery, které tvoří cca 65 % celkových příjmů. Z hlediska udržitelnosti všechny kraje vykazují deficitní rozpočty, a proto by se měly snažit sestavovat vyrovnané rozpočty, především kapitálové, které dlouhodobě vykazují záporné hodnoty. Zadluženost krajů se v krajích také zvyšuje, jsou zde však rozdíly mezi jednotlivými kraji, některé kraje jsou zadlužené více, některé méně (př. Plzeňský kraj), v rámci podmínek zákona o rozpočtové odpovědnosti však kraje ohrožené nejsou.
|
|
|
Vývoj územní struktury veřejné správy v ČR
Slavík, Jan ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Louda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem "Vývoj územní struktury veřejné správy v ČR" se zabývá pomocí určených kritérií analýzou aktuální územní struktury veřejné správy a je zde poukazováno na nejzávažnější nedostatky v rámci organizace jednotlivých územních celků. Hlavním cílem diplomové práce je nalézt konsenzus mezi jednotlivými pohledy na reformu územní správy včetně představení opatření, která by mohla pomoci vyřešit dané nedostatky popisovaného aktuálního stavu územní struktury. V diplomové práci je originálně nahlíženo především na kategorii obcí s pověřeným obecním úřadem, kterou jak Ministerstvo vnitra ČR, tak i většina v mé práci citovaných odborníků navrhují zcela zrušit. Pro detailnější popsání dané problematiky je v práci uveden přehled vývoje jednotlivých územních celků od roku 1848.
|
|
| |
|
|
VÝVOJ ÚZEMNÍ STRUKTURY VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR PO ROCE 1989
Vitnovský, Jan ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Rys, Rudolf (oponent)
Obsahem diplomové práce je analýza vývoje územní struktury veřejné správy ČR. Přínosem práce je zhodnocení současného stavu české veřejné správy po provedených správních reformách, které však nebyly z hlediska svých záměrů dodnes završeny. Aktuálnost práce spočívá v návrzích řešení současných nejzávažnějších problémů výkonu veřejné správy v území, které nebyly dosavadními reformními kroky napraveny. Při zpracování jednotlivých návrhů bral autor v úvahu historický vývoj dané problematiky od roku 1848, názory odborníků zabývajících veřejnou správou v ČR a aktuální návrhy vypracované Ministerstvem vnitra. Mezi hlavní kroky, které by zlepšily současný stav veřejné správy v ČR, autor řadí zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, zrušení obcí s pověřeným obecním úřadem (obce 2. stupně) a redukci kompetencí malých obcí v přenesené působnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.